Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. 9. 2007

Koncert montérů při zvedání střechy

 Oprojektu a zahájení stavby jsme vás již informovali v dubnovém čísle časopisu. Zemní a betonářské práce zajišťovala společnost VOKD, člen skupiny Geofin. Bylo nutné vyhloubit prostor pro základy, ukotvit 275 pilot a celé podloží stabilizovat. Poté došlo na betonáž 145 betonových patek pro osazení konstrukce. Patky jsou doslova obří (jako zahradní domek) a na každou z nich se spotřebovalo 90 m3 betonu a 10 tun oceli. Jejich výstavba musela být velmi přesná, a to hlavně proto, že v nich umístěné šrouby pro kompletaci konstrukce nesměly mít prakticky žádnou úchylku. Práce probíhaly v zimních měsících poměrně rychle a bez větších problémů vzhledem k mírným teplotám.

Volili nové přístupy
Opravárenská hala je svým řešením, rozměry i způsobem výstavby v ČR vcelku ojedinělá. Půdorysné rozměry haly jsou 143,5 x 80 m a nadvratový nosník má světlou výšku 21 m. Hlavní raritou je ale fakt, že v hale nebude v celé ploše žádný nosný sloup, jsou tam jen sloupy obvodové. Na dodávkách ocelové konstrukce se podílely společnosti Vítkovice Hard a Vítkovice Heavy Machinery, přičemž celková koordinace prací připadla společnosti Vítkovice Revmont. Původní varianta projektu počítala s běžným způsobem montáže střechy pomocí lešení a výsuvných plošin. Investorovi se však takové řešení, vyžadující měsíce montáže ve výškách a instalaci řady zvedacích mechanismů, příliš nezamlouvalo. Proto se počátkem podzimu 2006 projekt přestěhoval k pražské firmě Excon, která jej kompletně přepracovala a určila způsob výstavby střechy montáží na zemi s následným zvedáním na místo instalace. „V projektu je uplatněna řada moderních postupů a prvků,“ zdůrazňuje Vladimír Janata, technický ředitel a místopředseda představenstva Exconu, který stál v čele prací při změně projektu. Podle jeho slov se montáží střechy na zemi s následným zvedáním ušetřil nejméně měsíc času. A co bylo ještě podstatnější - současně se podařilo ušetřit zhruba 1/3 hmotnosti ocelových konstrukcí. Například jedním z progresivních prvků výstavby jsou i použitá táhla Macalloy ve spodním pásu o průměru 105 mm, která plně nahrazují válcované profily běžně používané u příhradových nosníků. Specialitou je také nadvratový nosník, který má konstrukční charakter a zajišťuje přenos sil od hangárových vrat. Stejně tak bude sloužit zároveň jako nosná konstrukce pro kotvení svislého opláštění. Celá konstrukce střechy je 100% trubková. Součástí montáže střechy na zemi byla zároveň instalace střešního pláště, elektrických rozvodů všeho druhu, střešních světlíků a vzduchotechnických zařízení. Montáž nosné konstrukce jak přiléhající provozní budovy, tak samotné opravárenské haly, byla záležitostí ostravských Hutních montáží, které mají s podobnými pracemi dostatek zkušeností. V rámci dokončovacích prací se bude pod střechou haly pracovat a montovat jen velmi málo, protože to hlavní (včetně nátěrů konstrukcí) bylo provedeno již na zemi (či spíše na tak zvaných montážních bárkách. Povrchová úprava ocelových prvků se zdá být vcelku dokonalá, i když se dají při detailnějším pohledu najít místa, kde došlo patrně při manipulaci k poškození nátěru a začínají se objevovat ložiska rzi.

Vysoká produktivita
O zvedacích pracích jsme hovořili s Ing. Petrem Ševčíkem, výrobním ředitelem firmy VSL Systémy CZ, která se na tyto práce specializuje. Má řadu vysoce pozitivních referencí z velkých staveb jak v ČR, tak především prostřednictvím sesterských firem po celém světě. Jednou z posledních velkých akcí bylo například zasouvání 800 metrů dlouhé ocelové mostní konstrukce na dálnici D 8 v těsném sousedství německých hranic. Práce zde probíhaly v horském terénu a ve velkých výškách, ale bez zásadnějších komplikací. Při výstavbě haly v Mošnově firma použila 14 hydraulických jednotek, které byly osazeny a ukotveny na jednotlivých vetknutých sloupech konstrukce na dvou protilehlých stranách haly. „Každá ze čtrnácti jednotek zvedala sto tun,“ upřesnil P. Ševčík. Hydraulické zařízení pracuje principielně tak, že středem pístu prochází nosná lana, ukotvená ve střeše, dosud ležící na zemi. Každou jednotku je možné ovládat z centrálního velínu, přičemž všechny jednotky jsou propojeny vzájemně. Lano je sedmipramencové s pevností 25 tun, přičemž v každém ze 14 svazků je lan dvanáct. Na pokyn velínu se začnou písty zvedat do výšky, přičemž s sebou táhnou lano, ukotvené nad pístem. Zvedání může probíhat rychlostí až 4 metry za hodinu, ovšem s neuvěřitelnou přesností - rozdíl výšek protilehlých stran haly může být nejvýše 2 cm, stejně tak i mezi prvním a posledním zvedacím místem na jedné straně haly. V jednom zdvihacím taktu se lana (a tím celý komplex střechy) mohou zvednou nejvíce 50 cm. Po dosažení příslušné výšky zdvihu je každé lano ukotveno v dané výšce a je uvolněno kotvení nad pístem. Píst sjede do dolní polohy, lano je opět ukotveno nad pístem a zvedací proces se opakuje. Vzhledem k tomu, že šlo o v ČR zatím neověřený postup zvedání střechy, pomáhali při řízení zvedacího procesu zahraniční specialisté.

Souvislosti výstavby
K prvnímu zdvihu (spíše cvičnému, pro ověření všech souvislostí a získání jistoty) došlo v pondělí 18. června ve 13. hodin. Žádné problémy se nevyskytly, takže následující den střecha ’doputovala’ zhruba do poloviny požadované výšky. Třetí den akce - ve středu 20. června - se střecha dostala na určené místo a začala montáž jejího definitivního kotvení, rektifikace všech táhel a další zabezpečení. V tuto dobu bylo možné dostat se na nedokončenou střechu provozní budovy, odkud se dala rychlost zvedání pozorovat zblízka. „Na nedaleké frekventované silnici se mnozí lidé budou divit,“ uvedl tehdy Michal Pastušek, generální ředitel firmy Vítkovice Remont, která je hlavním dodavatelem stavby. „Ráno jeli do světa a viděli jen hranatou provozní budovu. Při odpoledním návratu se již bude nad stavbou tyčit kompletní oblouk střechy.“ V první fázi má v opravně (investiční náklady zhruba 1,1 miliardy korun) pracovat okolo 200 lidí, převážně specialistů s vysokoškolským vzděláním. Investor však počítá i s variantou následného rozšíření opravny o další část, to vše s ohledem na úspěšnost prvního projektu a poptávce světových dopravců po opravách velkých letadel. Zajímavé stavby účastníků výstavby: Excon, a. s. - Sazka Aréna, generální oprava Petřínské rozhledny, generální oprava Elektrárny Opatovice, hala Siemens Mohelnice, VSL Systémy CZ, s. r. o. - letecké hangáry např. Bangkok, Singapur, Jakarta, Thajsko, Toulouse, Kuala Lumpur a další.

Zdroj: www.strechy.mise.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář