Jdi na obsah Jdi na menu
 


16. 1. 2018

Poslech letecké komunikace

Obvyklé otázky začínajících posluchačů:

  • Za kolik by se dalo sehnat nějaký rádio na odposlouchávání letadel?
  • Nějaký levnější, ale zase aby to mělo nějakej dosah...
  • A pak teda, kde se dá sehnat?


Takže nejprve trochu teorie

Poslech letecké komunikace rozhodně není činností "starou jako lidstvo samo". Poslouchání se rozšířilo v osmdesátých letech v Evropě i USA, kdy začaly být dostupné přijímače pro frekvence v leteckém pásmu. Takové zařízení se nazývá "scanner" a umí nejen přijímat, ale i automaticky přelaďovat (scannovat) mezi přednastavenými frekvencemi. Na příjem se přepne teprve pokud nalezne signál. Nejdříve tedy do pamětí uložíme frekvence dostupných leteckých služeb a pak jej pustíme a necháme přelaďovat. Pokud přístroj zachytí signál, zastaví přelaďování a spustí hlasitý příjem signálu do reproduktoru. Bez scanneru to jednoduše nejde a jeho nákup je nejdůležitějším krokem v kariéře leteckého posluchače.

Scanner se projevuje navenek jako malé rádio - plastová krabička s klávesnicí, displejem a pendrekovou anténou. Na rozdíl od jemu podobných VKV vysílaček neumí scanner vysílat a jeho provoz nepodléhá žádnému povolení. Scannery mohou přijímat velký rozsah frekvencí (špičkové výrobky třeba v rozsahu 0,1MHz - 2,1GHz), ale nás zajímají jen přístroje vybavené pásmem pro leteckou komunikaci které je 108-136 MHz. Zde se odehrává většina civilní letecké komunikace. Dokonalejší přístroje naladí i rozšířené letecké pásmo (vojenské) a nejdražší modely poslechnou i různá KV spojení, užívaná při letech přes Atlantik.


Co můžeme zachytit?

Pro odhad vzdálenosti možného příjmu platí zhruba podmínka přímé viditelnosti, tj. "co vidím, to taky i slyším". Do vzdálenosti asi 15km od sportovního letiště, uslyšíte na pendrekovou anténu většinou jen letadla Aeroklubu či letecké školy, vysílající ve vzduchu. Pokud chceme slyšet obě stanice, tj. leteckou i pozemní, musíme kromě scanneru už investovat i do venkovní antény. Obecně je pro kvalitu příjmu, kromě přímé viditelnosti, podstatná také vzájemná výška a poloha antén. Pokud bydlíte v dolíku "pod letištěm", je nutné umístit anténu co nejvýše. Také hodně pomáhá, pokud jste umístěni na "přivrácené straně kopce" k letišti, kde bývá signál výrazně kvalitnější než na straně "odvrácené".
 

Přelety dopravních letadel

Pozemní antény, vysílající přelétávajícím letadlům (tj. služba Praha Radar) jsou umístěny na kopcích a zajišťují pokrytí signálem až od určité výšky. Scanner umístěný na zemi   neumožňuje poslech pozemní stanice kdekoliv v Čechách nebo na Moravě. Slyšitelnost pozemních stanic záleží na konkrétní poloze vašeho scanneru - možnost příjmu je nutno vyzkoušet v praxi. Ovšem vysílání z přelétávajících dopravních letadel uslyšíte zcela jistě i na vzdálenost stovek kilometrů.
 

Přiblížení na přistání a přistání

Antény pro komunikaci s letadlem během přistání nebo vzletu a při pojíždění na zemi (tj. služby APP, TWR, GND, DEL) jsou umístěny na letišti nebo v jeho blízkosti. Tyto služby mají samozřejmě jen letiště pro IFR provoz, čili prakticky ta velká, s betonovou drahou. Je vyzkoušeno, že službu approach (čti."eprouč") byste měli slyšet s venkovní anténou zhruba do vzdálenosti 30-80km od letiště, příjem letištní věže a jiných pozemních služeb je obtížnější - maximálně do 10-20km. Letadla vysílající na zemi, jsou obecně slyšet mnohem hůře než ve vzduchu, takže pokud posloucháte z nějakého místa pozemní komunikaci, většinou uslyšíte i vše ostatní na daném letišti.


Ostatní služby

Kromě komunikace pilot-řídící lze slyšet i různé služby informující o počasí (VOLMET) nebo situaci na letišti (ATIS). Informace jsou vysílány z letiště a mají tu výhodu, že jsou nepřetržité - to je ideální při zkoušení a ladění vaší sestavy. Dále lze nalézt servisní frekvence leteckých společností, kde se propírají provozní věci mezi vedením společnosti a posádkou během letu a také digitální komunikace letadla se svoji společností, tzv. systém ACARS. Rozluštění jeho signálu vyžaduje nejen scanner s dobrou anténou, ale i připojení scanneru k PC a dekódování signálu pomocí speciálního softwaru. Výsledkem je pak zajímavý výpis detailních informací o letu.


Frekvence služeb lze najít v leteckých mapách, v AIPu a na řadě míst na Internetu.

Pokud máte opravdu smůlu a žádné (dopravní nebo vojenské) letiště nablízku není, nezbývá než si pořídit scanner co nejmenší velikosti a chodit s ním "poslouchat za plot". Podobně jako air-spotteři jezdí na Ruzyň spottovat, vy můžete jezdit někam poblíž "scannovat", respektive oba koníčky vhodně spojit. Scanneristy lze tedy rozdělit na "stacionární" a "mobilní". Pro každý typ je vhodnější jiný typ scanneru. Největší nadšenci se nespokojí s jedním, nýbrž potřebují hnedle dva přístroje s různými vlastnostmi. Jak se při výběru scanneru orientovat si povíme v dalších odstavcích.


Čím se řídit při výběru scanneru?

Scannery i s příslušenstvím se nakupují v obchodech s komunikační technikou (vysílačky, antény) a nebo v obchodech specializovaných na tzv. CB-komunikaci. Přijímače jsou buď digitální (tj. pravé scannery) nebo analogové. Analogové lze koupit i pod 800,- Kč, digitální scannery stojí cca 1500,-Kč a více. Zcela jednoznačně doporučujeme dražší digitální scanner. Analogový přijímač má tolik nevýhod, že je v praxi vlastně neupotřebitelný a to i když se vás výrobci či prodejci snaží přesvědčit o opaku.
 

Technické parametry - co je podstatné a co naopak můžete postrádat?

  1. Frekvenční rozsah 
    Přijímač musí umět přijímat letecké pásmo tj. 108-136 MHz. Jiná pásma v přijímači jsou svým způsobem škodlivá - v obvodech scenneru pak musí být různé obvodové kompromisy. Tolerovat lze i scannery s leteckým a takzvaným profi-komunikačním pásmem (~136-177MHz), nebo pásmem protaženým až k cca 390MHz. Ale pozor na přijímače s pásmem rozhlasu FM (88-108MHz). Silné vysílače FM zde způsobují rušení slabých leteckých stanic. Také průběžně laditelné scannery s rozsahem třeba 0,001-2GHz jsou sice hezké technické hračky, ale pro fanoušky letectví zas nepřinášejí něco až tak zásadního.
     
  2. Frekvenční rastr neboli krok
    Na leteckém pásmu se vysílá v kroku 25kHz. To znamená, že středy jednotlivé kanálů jsou stanoveny mezinárodní dohodou a jsou 25kHz od sebe. Scanner je podle toho naprogramován z výroby a při přelaďování se strefí vždy doprostřed kanálu. V poslední době se však začíná používat i ladicí krok 8,33kHz. Pokud váš scanner neumí scannovat v novém kroku 8,33kHz, pojede stále po 25 kHz a některé kanály nedokáže naladit přesně. Příjem špatně naladěných kanálů bude poněkud znehodnocený, ale ze zkušenosti vyplývá, že stále čitelný (se šumem). V ČR je dnes situace taková, že všechny služby pozemní, přibližovací, nízké IFR přelety, VFR lety, ATISy, VOLMETy a METARy užívají starý krok 25kHz, ale řízení provozu ve vysokých výškách již používá 8,33kHz. Při nákupu nového zařízení je tedy výhodnější, aby dokázal oboje - 25kHz i 8,33kHz.
     
  3. Počet pamětí/banků
    Velmi důležitý údaj, mnohdy rozhodující o použití scanneru. Minimum pamětí je 50 (1 paměť = 1 uložená frekvence), optimum je tak 100-200. Tolik frekvencí totiž potřebujete k úplnému sledování provozu. Je výhodnější, když jsou paměti ve scanneru rozdělitelné do tzv. banků neboli skupin. Přístroj pak můžete naprogramovat, aby scannoval jen po frekvencích uložených v jednom banku. To je výhodné, když kupříkladu vyrazíte na letecký den, kde natlačíte do jednoho banku 15 místních frekvencí (TWR, APP, ATIS, vojáky, spojení mezi letadly, apod ...) a scannujete jen v rámci tohoto banku. Přístroj zbytečně neladí prázdné frekvence, které jinak posloucháte doma. Doma pak jen přepnete na "domácí" množinu frekvencí uloženou v druhém banku.
     
  4. Rychlost scanování
    Udává, jak rychle umí přijímač přelaďovat. Obvykle to bývá 30 - 100 kanálů za 1sec. V praxi to není významné číslo, protože scanner přeladí dostupné frekvence v čase výrazně kratším, než je průměrná délka relace.
     
  5. Funkce DELAY 
    O co jde? Scanner si scannuje, najde signál, zastaví scannování, přepne na příjem a vy posloucháte. Po skončení relace vysílající stanice vypne klíčování a čeká na odpověď. Pokud by scanner neměl funkci zpoždění (DELAY), začne ihned po vypnutí vysílání přelaďovat a vy už neuslyšíte odpověď protistanice. To by znemožnilo poslouchat úplnou korespondenci. Proto scannery mají vypínatelnou funkci DELAY, která způsobí, že scanner i po skončení relace čeká ještě 2-4 sekundy na naladěné frekvenci na odpověď a pak teprve pokračuje v přelaďování.
     
  6. Citlivost scanneru
    Udávaná citlivost (obv. 0,5 - 2,0 uV) není při výběru rádia rozhodující. Reálná citlivost je dána hlavně kvalitou antény, svodu a terénem a ne až tak citlivostí zařízení.
     
  7. Konektor pro odpojitelnou anténu
    Příjem každého scanneru lze zásadně zlepšit připojením vnější antény. K tomu je ovšem potřeba, aby vůbec šla odpojit ta pendreková a konektorem šla připojit venkovní. Konektory pro antény jsou buď běžné (BNC) nebo neběžné - preferujte BNC.
     
  8. Napájení scanneru
    Přijímače jsou obvykle napájeny z akumulátorů (NiCd/NiMh), které lze dobíjet přímo v zařízení. Proto by měla být zdířka pro připojení adaptéru. Akumulátory by měly vydržet bez dobití nejméně 4hodiny hlavně v závislosti na hlasitosti reprodukce. Pokud vydrží podstatně méně, je nejspíše vadný jeden z článků baterie a je třeba ho vyměnit. Je výhodné, když jdou akumulátory měnit jednotlivě. Typická životnost nového akumulátoru je několik let a je zbytečné vyhazovat celou baterii kvůli jednomu vadnému článku. Při nákupu je dobré i ověřit, zda lze použít tužkové baterie místo akumulátorů.
     
  9. Anténa a anténní kabel
    Ke scannerům lze koupit specializovanou anténu pro letecké pásmo nebo komunikační širokopásmovou anténu. Vyhoví oba typy. Antény jsou buď mobilní, (tj. připevní se přímo na scenner) nebo pevné, k umístění na místě s dobrými příjmovými podmínkami - typicky na střeše. Pozor, velmi důležité je dobré upevnění antény k nosné konstrukci a její elektrické uzemnění. Ale i u uzemněné antény je pro scanner nebezpečné mít připojenou venkovní anténu během bouřek. Přepětí na signálovém vodiči může způsobit zničení vstupu scanneru a to i když do antény neudeří blesk! Při bouřkách je dobré kabel od scanneru odpojit. Stacionární antény se připojují koaxiálním kabelem impedance 50ohm a odpovídajícím konektorem. Kabel by měl být - bohužel - co nejdražší a mít délku do 20 metrů. Připomínám, že volba pevné antény a jejího umístění má zcela zásadní vliv na slyšitelnost a počet přijímaných stanic.
     
  10. Sluchátkový výstup
    Velmi podstatný doplněk. Bývá to dírka pro 3,5mm nebo 2,5mm Jack. Na konektor je vyveden signál, který jinak slyšíte z reproduktoru. zastrčením konektoru se reproduktor odpojí. Lze připojit sluchátka nebo nahrávací vstup magnetofonu, zvukové karty i větší reproduktor. U sluchátek bývá problém, že obvyklá stereo sluchátka budou hrát jen levém uchu, protože výstup na scanneru užívá jen monofonní konektor. To zle snadno řešit výměnou konektoru na sluchátkách za monofonní. Z obou sluchátek pak slyšíme - pochopitelně z obou stejný signál, žádné stereo-vysílání se v letectví nepoužívá. Při nahrávání ze scannerů pak čekejte problémy obvyklé pro větší uzemněné systémy - objevuje se brum, který lze definitivně odstranit jen galvanickým oddělením přístrojů.
     
  11. Anténní zesilovače
    V naprosté většině případů se nepoužijí. Zesilují totiž i rušivé signály všeho druhu, které zesílené zahltí letecké pásmo většiny scannerů a příjem je nepoužitelný.
     
  12. Filtry
    Při příjmu ve městech bývá problém s rušením od vysilačů FM a převaděčů čehokoliv. K jeho omezení je možné připojit mezi anténu a scanner krabičku, nazývanou filtr. Filtr potlačí frekvence, ležící mimo letecké pásmo. Subjektivně se příjem zlepší, ubude šum a scanner také nezastavuje scannování na různých falešných signálech. Ale pozor - filtry mají poměrně velký vlastní útlum i pro letecké pásmo, takže pokud přijímáte bez rušení, je lepší filtr odložit do skříně.
     

Autor: Ing. Pavel Svoboda
Zdroj: https://www.aeroweb.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

LiveATC

RenierX, 17. 1. 2018 7:12

Ahoj Radime, titulek je nadepsán obecně a zmiňuješ, že to jinak nejde, ale možná by bylo k věci dodat, že to jde a dokonce zadarmo přes internet tady:
https://www.liveatc.net
Samozřejmě to má svá omezení - potřebuješ internetové připojení, zdaleka nejsou pokryta všechna letiště (bohužel právě LKMT taky není), neumí to scanovat a asi to ani nemá tu atmosféru, ale někomu by to mohlo stačit. Existují i mobilní aplikace, ty jsou už ale placené.

Re: LiveATC

Radim, 17. 1. 2018 13:05

Zdravím.

Tenhle příspěvek je spíš obecně o poslechu letecké radiokomunikace.
K LiveATC a dalším zajímavým vychytávkám se budu věnovat v samostatných příspěvcích, které budou k nalezení v záložce "Aplikace a programy", případně tady (ještě přesně nevím).
Nicméně díky za tvůj komentář a tip :)

Přeju hezký den ;)

Re: Re: LiveATC

Novacek, 11. 9. 2018 22:49

Dobrý den, měl bych dotaz, jde např na přijímači Uniden Ubc92xlt co se týče té funkce delay nastavit i to že scanner bude stále přenášet zvuk jen z jedné frekvence a nebude přelaďovat? To jest myšleno tak že naladím třeba vojáky, tak jak to je popsáno výše a budu poslouchat jen je? Omlouvam se za nejspíš hloupý dotaz, začal jsem se o to zajímat teprv včera, nicméně mě to nadchlo.